Lepší infrastruktura
pro lepší život
1. Nedokončená infrastruktura zvětšuje rozdíl mezi regiony
Hnutí Přísaha bude trvat na dokončení dálniční sítě, modernizaci silnic a stavbě potřebných obchvatů pro rozvoj měst a obcí, moderní bezpečnou železnici a stavbu rychlostních železnic. A také na rozvoji informační dálnice 21. století, internetu tak, aby byl dostupný opravdu po celé zemi. To vše v součtu nám zkvalitní život, nastartuje ekonomiku a vytváří pracovní místa. Jsme přirozenou křižovatkou Evropy, tak ať z toho něco máme ku prospěchu naší životní úrovně.
Návrh řešení
Plně podpoříme investice do rozvoje regionů, kvalitní silnice, dálnice, železnice a internetu a potřebné stavby obchvatů měst a obcí, maximálního urychlení výstavby strategických staveb. Prosadíme zásadní zlepšení údržby a péče o dálnice, silnice a železnice. Současně prosadíme pravidlo povinného zajištění příspěvku z rozpočtu na údržbu dopravních staveb
2. Stavíme pomalu a draze
Výstavbu brzdí nefunkční zákony. Máme problémy s výkupem pozemků, stát například neumí vykoupit pozemky po celých parcelách. Lidé se pak prodeji brání. Neefektivně čerpáme dotace z EU. Stát nemá ke své odpovědnosti patřičné kompetence v oblasti stanovení umístění páteřní silniční a železniční sítě. Politika územního rozvoje ČR (PUR), zpracovaná Ministerstvem pro místní rozvoj není považována za základní územně plánovací dokumentaci. Tou je uzemní plán kraje (ZUR), mnohdy neschválený. Jako například v Jihomoravském kraji, kde chybí více než 20 let, a není možné tedy stanovit finální trasu dálnice D 52 z Brna do Vídně. Je třeba dokončit úseky s napojením na evropské sítě TEN-T. Tyto stavby musí být bezpečné a musí odpovídat evropským požadavkům. Je třeba vytvořit speciální zákon o liniových stavbách, který dá možnost české vládě v rámci opatření obecné povahy a multikriteriálního hodnocení dopadů staveb stabilizaci tras páteřní sítě zejména TEN-T, včetně obchvatů měst v rámci PUR. Tato umístění budou závazná pro nižší samosprávné celky, tedy kraje, a jejich zpracování územních plánů ZUR
Návrh řešení
Zasadíme se o to, aby byly dokončeny úseky s napojením na evropské sítě TEN-T. Tam, kde není platné územní rozhodnutí, připravíme variantní řešení k multikriteriálním hodnocením dopadů tras na životní prostředí, obslužnost území, náklady výstavby tak, aby prostředky generované zpoplatněním infrastruktury pokryly budoucí náklady na údržbu a provoz silniční sítě
Předložíme zákon o dopravních liniových stavbách, jehož cílem je zjednodušení procesu administrativního vyřízení stavebního povolení liniových staveb. A to včetně posouzení vlivu stavby na životní prostředí a výkupu dotčených pozemků. Provedeme analýzu stávající projektové připravenosti staveb (možností zahájení staveb, prověrku pozastavených staveb). V rámci plánování dopravní infrastruktury vytvoříme na základě nového zákona, případně novely zákona č. 13 plán potřeb výstavby schválený vládou na období 5 let, který bude závazný
3. ŘSD je neefektivní a nefunkční organizace
V rámci efektivity je třeba se zaměřit na Ředitelství silnic a dálnic. To je v tuto chvíli příspěvkovou organizací a podle toho se tak chová. Často velmi neefektivně a hlavně nehospodárně. Výstavbu silnic a dálnic je potřeba zrychlit, musíme dokončit páteřní dálniční síť, která je aktuálně v hlubokém skluzu, který se dá vyčíslit na desítky let, jako příklad lze uvést silniční okruh kolem Prahy, zablokovanou výstavbu dálnice D3 ve Středočeském kraji, zdlouhavou přípravu rekonstrukce D1 a mnoho dalšího. ŘSD nebylo doposud schopno připravit a rozpracovat PPP projekty, první se rozjíždí až nyní. Podle našeho názoru by se tyto věci ve struktuře akciové společnosti řešily mnohem rychleji, příkladem může být Asfinagu v Rakousku.
Návrh řešení
Pro efektivní zajištění výstavby a hospodárnosti vytvoříme státní investorskou společnost Stavba silnic a dálnic. Do ní postupně převedeme aktivity současné příspěvkové organizace ŘSD. Organizační struktura takového státního podniku bude shodná s rakouskou společností Asfinag. Dojde ke zrychlení procesů, větší efektivitě a díky tomu k úspoře nákladů
4. Centrální registr vozidel je v soukromých rukou
V současné době spravuje centrální registr vozidel soukromá společnost. Dochází tak k situaci, kdy k osobním údajům má přístup soukromý subjekt. Za tyto služby stát navíc platí několik stovek milionů korun ročně, aniž by měl příslušnou kontrolu nad funkčností systému. Zejména v dnešní době hrozí zneužití dat a kybernetické útoky, a tak je takový přístup bezpečnostním rizikem. Místo, abychom využili útvarů a zaměstnanců rezortu, využíváme drahé a potenciálně nebezpečné systémy soukromých dodavatelů, na služby spojené s výkonem státní správy využíváme outsourcované společnosti.
Návrh řešení
Požadujeme převedení databází občanů a vozidel včetně centrálního registru vozidel pod stát
Chceme zákonný a hospodárný provoz. Pod správou státu musí být i všechny ostatní databáze a registry rezortu dopravy
5. Výběr vedení Českých drah je zpolitizovaný a další problémy na české železnici
Železniční doprava se potýká s mnoha problémy. Jedním z nich je například nedokončený převod vlastnických práv společnosti ČD Telematika. To, že ji stát stoprocentně nevlastní nás vystavuje bezpečnostními riziku. Jedná se o strategický podnik. Železniční koridory v České republice nejsou stále připojeny na ty evropské, to se musí změnit. Je třeba urychleně prověřit možnosti zahájení ucelených úseků vysokorychlostních tratí primárně navazující na železniční koridory EU. Ačkoli má stát vlastní dílny pro opravy vlakových vozidel, nevyužívá je v maximální možné míře. V oblasti placení poplatků ze železniční infrastrukturu je konečně třeba nastavit rovné podmínky pro všechny uživatele. Zásadním problémem je pak samotná struktura Českých drah a její zadluženost. Nedostatečná je podle nás také podpora kombinované dopravy, tedy té, kde se velká část nákladu vozí po železnici, či po vodě. Ačkoli rozvoj tohoto typu dopravy roste, stále za Evropou zaostáváme. Může za to nízká flexibilita oproti silniční dopravě, málo rozvinutá infrastruktura, ale také vysoká cena překládky.