Zahraniční investoři se postarali o rekordní odliv dividend z Česka. Stát by se měl zamyslet nad daňovou politikou v této oblasti
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni rekordním schodkem 415,3 miliardy korun. Tolik citace údajů, které na svém webu zveřejnila Česká národní banka. Pokud přidáme srovnání s dosavadním rekordním schodkem z roku 2007, který činil 177 miliard a reakci analytika Komerční banky Jaromíra Gece na současný stav, který hovoří o obrovském odlivu dividend z přímých zahraničních investic, i laik si musí klást v této souvislosti nejednu otázku....
"Pokud je jedním z důvodů rekordního schodku české platební bilance mohutný odliv dividend zahraničních investorů, zajímalo by mne, a určitě i mnoho dalších lidí, co je příčinou? Jaká rozhodnutí musí padnout a jaké mechanizmy se musí spustit, aby se zahraničnífirmy rozhodly v tak mohutném množství inkasovat své zisky?", ptá se předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.
Podle něj v očích veřejnosti neobstojí ani optimistická očekávání některých ekonomických expertů. Ti poukazují například na to, že za letošní rok by měl být výsledek běžného účtu platební bilance lepší, než loni. Čísla za leden totiž vykazují přebytek 12,7 miliard korun. Jenže běžný účet platební bilance byl v přebytku i loni v lednu. A navzdory tomu jsme se dopracovali k rekordnímu deficitu.
"Kdo si totiž dá tu práci a začne se o současnou ekonomickou situaci trochu víc zajímat, narazí na konstatování ekonomů, kteříoptimismem rozhodně neplýtvají," upozorňuje znepokojeně šéf Přísahy Šlachta. Podle těchto expertů se Česko ocitlo ve vážnémakroekonomické nerovnováze a hrozí mu měnová krize. "Co si má člověk pod tímto pojmem představit?," klade znepokojivou otázku Robert Šlachta.
Šlachta je přesvědčený, že stát by měl rychle jednat. Hnutí Přísaha navrhuje zvýšení daně z dividend, a to progresivní formou, aby opatření mělo dopad převážně na vlastníky velkých zahraničních koncernů a korporací a nedotklo se tak minoritních akcionářů. "Tato opatření mohou přinést do státního rozpočtu tolik potřebné desítky miliard korun ročně," je přesvědčený Robert Šlachta a pokračuje: "Jak se totiž ukazuje, očekávané příjmy státu na dani z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, nemusí očekávání splnit. Mohou se ukázat jako bezzubá."
Postoj hnutí Přísaha je jasný: stát by se měl zamyslet nad svou daňovou politikou v této oblasti. Vláda sice přichází s návrhy, jak zvýšit zisk státního rozpočtu, ve většině případů ale dopadají negativně na naše občany.
"Vláda se vůbec nezaměřuje na možnosti zdanění nadnárodních firem, na řešení problematiky daňových rájů a odlivu dividend nadnárodních koncernů do zahraničí. Je to neomluvitelné a zaslouží si to tvrdou kritiku," uzavírá Robert Šlachta.