Důvod, proč jsem byl dneska na Radě České televize jsou loupeže STANu, které v současnosti plní titulky novin. Česká televize, měla mít informace o těchto loupežích nejpozději v roce 2020. Mělo jít o reportáž v pořadu Reportéři ČT, která detailně zpracovávala jak Kauzu Lysolaje, tak i kauzu Palmovka.  Nic z toho ale nebylo nikdy ve vysílání ČT. 

Právě z tohoto důvodu jsem poslal žádost o informace podle zákona 106 do České televize. 

A v mojí žádosti jsem se konkrétně ptal na pět věcí: 

1. Požádal GŘ pan Petr Dvořák (dále jen „GŘ“) o vysvětlení šéfredaktora pana Wollnera a jeho zástupkyni paní Snopovou, z jakého důvodu nebyla odvysílána reportáž o prodeji městských pozemků v Lysolajích a v okolí stanice metra Palmovka?

2. Odešla z kanceláře GŘ nějaká reakce na email, který vám byl doručen dne 19.2. 2020 s předmětem „věc nás všech – reportáž“?  Šlo o velmi zásadní sdělení, žádáme o předložení mailové komunikace, která odešla ze sekretariátu GŘ nebo přímo od GŘ s žádostí o vysvětlení neodvysílání kauzy? V případě, že mailová komunikace odešla, žádáme o její zaslání.

3. Obdržel pan GŘ   písemnou odpověď od podřízeného pana Wollnera na dotazy, které byly v dopise položeny? V případě, že ano, prosíme o jejich zaslání. Pokud odpověď neobdržel GŘ, obdržel jí někdo jiný? I v tomto případě žádáme o zaslání odpovědí.  Chtěli bychom tedy znát odpověď pana Wollnera, proč byla kauza zastavena a neodvysílána.

4. Považujete za střet zájmů a možný důvod k neodvysílaní reportáže osobní vazby vašich zaměstnankyň – paní Snopové a paní Witowské na manažery Dopravního podniku Hlavního města Prahy v inkriminovaném období? 

5. Může bez vědomí GŘ zastavit a neodvysílat rozpracovanou kauzu vedení redakce Reportéři ČT? Ptáme se v souvislosti s tím, jak se to mohlo stát, když dnes tato odhalení, která měla ČT k dispozici již před dvěma lety, plní titulní stránky všech médií.

Svoji žádost jsem odesílal 30. června a ze zákona má ČT 15 dní na odpověď. A tak jsem odpověď dostal 15.7. Odpověď, kterou jsem dostal ale považuji za zcela zavádějící a v podstatě jednom kupující čas. V první řadě jsem se dozvěděl, že si ČT prodlužuje dobu na odpověď o dalších 10 dní, za čímž jednoznačně vidím snahu neodpovědět na moje otázky před dnešní radou. 

Dostal jsem ale i dvě odpovědi, kterým bych se tady chtěl věnovat. 

1. Na svoji otázku číslo 4 – „Považujete za střet zájmů a možný důvod k neodvysílaní reportáže osobní vazby vašich zaměstnankyň – paní Snopové a paní Witowské na manažery Dopravního podniku Hlavního města Prahy v inkriminovaném období,“ jsem dostal odpověď, že Česká televize nevyjadřuje svůj názor, a proto na to nebude opovědět. 

Okay. Chápu, že chtějí hrát právničiny a tak tedy svoji otázku přeformuluji: „Byl střet zájmů a možný důvod k neodvysílaní reportáže osobní vazby vašich zaměstnankyň – paní Snopové a paní Witowské na manažery Dopravního podniku Hlavního města Prahy v inkriminovaném období?“ a ještě abychom si byli jisti: „Je střet zájmů a možný důvod k neodvysílaní reportáže osobní vazby vašich zaměstnankyň – paní Snopové a paní Witowské na manažery Dopravního podniku Hlavního města Prahy v inkriminovaném období?“ Doufám, že teď je už zcela jasné, že nejde ani o názor a ani o pocit a budu velice rád, pokud na svoji otázku dostanu odpověď. 

A pokud se mě budou snažit odbít tím, že paní Snopová prý odcházela z pořadu, když šlo o kauzy spojené s dopravním podnikem, jak to říkal pan Wollner v DVTV, tak bych rád připomněl, že v DVTV také zaznělo, že paní Snopová byla ta, kdo dozoroval reportáž o Lysolajích, když byla ještě ve střižně. 
 

2. Druhou odpověď, kterou jsem dostal považuji za ještě zajímavější. Byla to odpověď na otázku, jestli může bez vědomí GŘ zastavit a neodvysílat rozpracovanou kauzu vedení redakce Reportéři ČT. V dopise bylo, že v redakci uplatňují redakční autonomii, takže redakce se může rozhodnout nezařadit reportáž do vysílání. 

Fajn, chápu. Co už ale nechápu je, že i když se generální ředitel dozvěděl o tom, že reportáž existuje a že Praze a potažmo všem občanům České republiky vznikla škoda za několik milionů korun, tak se nerozhodl situaci řešit a zmíněnou redakční autonomii prověřit, respektive prověřit, kdo ze své autonomie rozhodl o tom, že se veřejnost nemá právo dozvědět o krádeži za stovky milionů.

A teď k další samostatný části, která v mém dopise nebyla, ale tady bych ji rád otevřel. Markéta Dobiášová během svého rozhovoru v DVTV citovala email z kanceláře generálního ředitele, který ji přeposlal pan Wollner a v mailu se píše: „Tohle je anonym. Hnus. Chodí na všechna nádraží.“ 

Chci proto vysvětlit korespondenci, která tady proběhla a chci vysvětlit slovo “hnus”? Proč o tom generální ředitel píše jako o hnusu, když se v tom ztratily stovky milionů daňových poplatníků a koncesionářů? Povazuje za adekvátní slovo hnus, když ho někdo poměrně detailně informuje o tom, že zmizely desítky až stovky milionů korun?
A aby tady nevzniklo opět nějaké nedorozumění, pochopil jsem to tak, že slovo hnus vztahoval k anonymnímu emailu, ne ke krádeží pozemků v Lysolajích a na Palmovce.  

Opět mě tedy zajímá, jestli od generálního ředitele šel pokyn, aby ten hnus pan Wollner řešil nebo neřešil? 

Dopředu bych se ale chtěl něčemu vyvarovat. Pan Wollner, když byl v DVTV, tak jsem si všimnul, že v podstatě vytváří kouřovou clonu. Snaží se všemožně odpoutat pozornost, abychom se bavili o čemkoliv jiném než o tom, o čem se máme bavit. O selhání České televize. 

Identifikoval jsem dvě základní linky, kterými to dělá. 

Ta první je o tom, že Markéta Dobiášová měla v reportáž dopracovat v nějakém jiném médiu po svém odchodě z ČT. Tenhle argument je v našem případě ale úplně nedůležitý. Je jedno, co paní Dobiášová dělala po svém odchodu z ČT. Z mého pohledu mohla klidně psát a točit i o kočkách. Co mě ale zajímá je, proč Česká televize, naše veřejné médium, které si platíme pro to, aby vykonávalo veřejnou službu, neodvysílalo reportáž o tak závažných zjištěních, jaké přinesla paní Dobiášová. 

A teď k druhé kouřové cloně. Tou jsou posudky. 
Pan Wollner pořád argumentuje tím, že reportáž nemohla jít ven, protože neměli potřebné posudky. Znova je to ale v tomto příběhu nepodstatné. Co víme je to, že posudek, který původně vznikl na bezplatný převod pozemků mezi Prahou a Lysolajemi v sobě obsahoval část, ve které se specificky psalo o tom, že pozemky NEMŮŽOU být prodány dál. Ale byly. Pozemky byly prodány se ziskem pro developera a dneska na nich nestojí domov pro seniory ale vily, ve kterých bydlí lidi s vazbami na Hlubučka. 

Taky víme, že součástí posudku nebyla doložka, která musí být u každého prodeje obecního majetku. 

Dále taky víme, že zastupitelé, kteří o prodeji rozhodovali, neměli v ruce celý posudek ale jenom jeho část a samozřejmě, že klíčová část, kde bylo napsáno, že se pozemky nesmí prodat dál, tak ta tam zcela chyběla. 

Já nejsem investigativní novinář. Jsem policajt. A na základě mé třicetileté kariéry můžu říct, že jenom na těchto třech věcech vidím, že tady něco nehraje. Dovolím si proto tvrdit, že reportáž měla být o podezřelém až nezákonném vyvádění městských pozemků, a ne o developerských posudcích, které stojí kolem 150 tisíc korun a které tak moc chtěl pan Wollner. 

Budu proto moc rád, pokud se těmto kouřovým clonám nebudeme věnovat, ale budeme se věnovat podstatě problému a tou je:

Proč generální ředitel nic nedělal, i když obdržel zcela podrobnou a konkrétní žádost, kterou se měl zabývat a ze které navíc bylo jasné, že jeho nečinností přichází občané České republiky o stovky milionů korun?

Tímto žádám o doplnění mé žádosti podle zákona číslo 106: 

1. Byl střet zájmů a možný důvod k neodvysílaní reportáže osobní vazby zaměstnankyň – paní Snopové a paní Witowské na manažery Dopravního podniku Hlavního města Prahy v inkriminovaném období?

2. Jaký je přesný počet reportáží, které odvysílala ČT ve svém vysílaní v sekcích zpravodajství a publicistika od 1.1. 2010 do 30.11.2018 a od 1.12.2018 do 1.7. 2022. 

3. Jaký byl rozpočet na natočení reportáže Lysolaje v pořadu Reportéři ČT? Kdo tento rozpočet schválil? A kdo nesl odpovědnost za to, že peníze koncesionářů vyšly na vniveč? 

Tyto informace jsou tak zásadní, že Rada ČT by měla rozhodnout, zda ČT plní svojí veřejnoprávní službu. 

Robert Šlachta