Po ruské invazi na Ukrajinu požádaly dva severské státy Finsko a Švédsko o vstup do NATO, očekávalo se, že oba státy budou rychle přijaty jako členové obranné aliance.

Pro schválení nových členů musí souhlasit všech 30 členských států z nichž 28 už svůj souhlas potvrdilo. Turecko a Maďarsko jsou poslední země, které ještě vstup těchto dvou zemí do NATO neratifikovaly. Viktor Orbán se nechal slyšet, že schválení vstupu obou zemí do NATO bude na programu v prvním sezení parlamentu v letošním roce. Zatím ale nemáme žádné zprávy kdy v této věci maďarský parlament zasedne.Turecko z pozice moci si již na začátku stanovil podmínky, které musí obě země, zejména tedy Švédsko splnit před jejich schválením Tureckem do Severoatlantické aliance. Ankara mimo jiné kritizuje, že obě země nedostatečně bojují proti skupinám, které Turecko považuje za teroristické, jako například strana kurdských pracujících, neboli PKK. Deklarují také, že Švédsko musí zaujmout jasnější postoj proti tomu, koho považují za teroristy. 

Představitelé všech tří zemí se 23.06.2022 dohodli na třístranném memorandu, které mělo řešit legitimní bezpečnostní obavy Turecka a připravili půdu pro členství Finska a Švédska v NATO. V pondělí 23.01.2023  se turecký prezident nechal slyšet, že Švédsko by po víkendovém protestu ve Stockholmu, kde byla spálena kopie koránu nemělo očekávat podporu Turecka pro jeho členství v NATO. švédský ministr zahraničí Tobias Billstrom okamžitě islamofobní protest odsoudil. 

V době, kdy obě země, Švédsko a Finsko, čelí bezpečnostnímu riziku, není korektní vměšovat emocionální, a dlouhou dobu neřešené vnitrostátní konflikty do zahraniční politiky, při tak důležitých rozhodnutí jako je přijetí do Severoatlantické aliance. Pevně doufáme, že Turecko přehodnotí svůj postoj a ratifikuje přijetí těchto dvou vojensky silných zemí a umožní jim tak vstup do NATO a tím zajistí větší bezpečnost evropských států. 

Nikola Bartůšek