Tohle jsem dostal, od České televize, když jsem se ptal na detaily neodvysílané reportáže ohledně Palmovky a Lysolají. Totální uhybaní a kličkování. Já ale pokračuji dál. Nenechám to jenom tak.

PŘÍSAHA - občanské hnutí Roberta Šlachty

Sluneční náměstí 2583/11

158 00 Praha 5

ID DS: ga8mgrc 

Č.j.: LP 2160/2022

Vyřizuje: Mgr. Michael Židův 

Rozhodnutí České televize 

Česká televize, zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, se sídlem Kavčí hory, 140 70, Praha 4, I 00027383, rozhodla v řízení o žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, spojené z žádostí o informace podaných dne 30. června 2022 a dne 21. července 2022 právnickou osobou PRÍSAHA – občanské hnutí Roberta Šlachty, IČ 10742409, se sídlem Sluneční náměstí 2583/11, 158 00 Praha 5 (dále „žadatel“), jednající předsedou Mgr. Róbertem Šlachtou, 

takto: 

Žádost o informace se podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 4 a § 3 odst. 3 téhož zákona částečně odmítá, a to tak, že se neposkytují informace požadované v žádosti o informace podané dne 21. července 2022. 

Odůvodnění:

I.

České televizi byla dne 30. června 2022 doručena žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v níž žadatel požádal o poskytnutí těchto informací: 

1. Požádal GŘ pan Petr Dvořák (dále jen „GŘ“) o vysvětlení šéfredaktora pana Wollnera a jeho zástupkyni paní Snopovou, z jakého důvodu nebyla odvysílána reportáž o prodeji městských pozemků v Lysolajích a v okolí stanice metra Palmovka?
2. Odešla z kanceláře GŘ nějaká reakce na email, který vám byl doručen dne 19. 2. 2020 s předmětem „vec nas vsech – reportaz“? Slo o velmi zásadní sdělení, žádáme o předložení mailové komunikace, která odešla ze sekretariátu GŘ nebo přímo od GŘ s žádostí o vysvětlení neodvysílání kauzy. V případě, že mailová komunikace odešla, žádáme o její zaslání.
3. Obdržel pan GŘ písemnou odpověď od podřízeného pana Wollnera na dotazy, které byly v dopise položeny? V případě, že ano, prosíme o jejich zaslání. Pokud odpověď neobdržel GR, obdržel ji někdo jiný? I v tomto případě žádáme o zaslání odpovědí. Chtěli bychom tedy znát odpověď pana Wollnera, proč byla kauza zastavena a neodvysílána. 
4. Považujete za střet zájmů a možný důvod k neodvysílání reportáže osobní vazby vašich zaměstnankyň – paní Snopové a paní Witowské na manažery Dopravního podniku Hlavního města Prahy v inkriminovaném období?
5. Může bez vědomí GŘ zastavit a neodvysílat rozpracovanou kauzu vedení redakce Reportéři CT? Ptáme se v souvislosti s tím, jak se to mohlo stát, když dnes tato odhalení, která měla ČT k dispozici již před dvěma lety, plní titulní stránky všech médií. 

Dne 21. července 2022 byla České televizi doručena od téhož žadatele další žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, č.j. LP 2348/2022, v níž bylo požádáno o poskytnutí následujících informací: 

1. Byly střetem zájmů a taky možným důvodem k neodvysílání reportáže osobní vazby vašich zaměstnankyň – paní Snopové a paní Witowské na manažery Dopravního podniku Hlavního města Prahy v inkriminovaném období?
2. Jaký je přesný počet reportáží, které odvysílala ČT o kauzách v Dopravním podniku hl. m. Prahy ve vysílání zpravodajství nebo publicistiky od 1. 1. 2020 do 30.11.2018 a od 1.12.2018 do 1.7.2022?
3. Jak vysoké náklady vynaložila Česká televize při natáčení reportáže Lysolaje v pořadu Reportéři ČT, včetně mzdových nákladů na dvě reportérky? O kolik natáčecích dnů se jednalo a jaké množství hrubého materiálu vzniklo (v hodinách)? 
4. Jaké další posudky byly požadovány po redaktorce Dobiášové, kromě posudku, který měla ČT od začátku k dispozici? Proč nestačily posudky, na základě kterých se prodaly městské pozemky v Lysolajích a kolem metra Palmovka?
5. Proč nevznikla reportáž o Lysolajích? (cituji Generálního ředitele: „Reportáž nevznikla“). 

S ohledem na to, že obě uvedené žádosti o informace spolu věcně souvisejí, byly spojeny v jednu žádost, vyřizovanou pod č.j. LP 2160/2022, o čemž byl žadatel vyrozuměn přípisem České televize ze dne 25. července 2022. 

II.

Česká televize jakožto povinný subjekt, který má podle zákona č. 106/1999 Sb. povinnost poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti, se v prvé řadě zabývala tím, zda se na předmětnou žádost vztahuje výluka z práva na informace nebo některé z omezení tohoto práva, přičemž z níže uvedených důvodů dospěla k závěru, že v daném případě se výluka z práva na informace v části žádosti uplatní. 

Žádost o informace podaná dne 21. července 2022 je v bodech č. 1) až 4) přepisem dotazů, položených žadatelem v rámci jeho vystoupení na jednání Rady České televize konaného dne 20. července 2022, v bodě č. 5) je reakcí na informaci podanou na tomto jednání generálním ředitelem České televize. Zároveň je tato žádost reakcí na informace, jež Česká televize poskytla žadateli na základě jeho žádosti ze dne 30. června 2022, resp. reakcí na částečné odmítnutí této žádosti. 

Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. platí, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. 

Podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. 

Z právě uvedeného zákonného požadavku, aby informace byla zaznamenána, vyplývá, že informační povinnost se může vztahovat pouze k informacím reálně existujícím, neboť informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím musí splnit oba znaky tedy musí se jednat o „obsah nebo jeho část“, který je určitým způsobem „zaznamenán“, tj. zachycen tak, aby mohl být kdykoli znovu zjištěn (použit, sdělen, přečten, vyslechnut apod.). Pokud určitá skutečnost sice nastala (informace vznikla), ale vůbec nebyla zaznamenána nebo pokud určitá informace vůbec nikdy neexistovala, je zřejmé, že požadavek na poskytnutí této informace nemůže být uspokojen (tomu ostatně odpovídá i ustanovení § 2 odst. 4, jež z povinnosti poskytovat informace vyjímá právě vytváření nových informací). Oproti obecnému vnímání pojmu informace je tedy zákonné pojetí užší, neboť informací je pouze to, co skutečně zaznamenaným způsobem existuje a nikoli jakýkoli myslitelný údaj. 

Judikaturou správních soudů bylo též dovozeno, že zákon č. 106/1999 Sb. a právo na svobodný přístup k informacím neslouží pro případy, kdy žadatel usiluje o to, aby s ním povinný subjekt vedl dialog a vysvětloval či obhajoval konkrétní postupy, a na tyto případy pamatuje právě § 2 odst. 4 ve spojení s § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. července 2014, č.j. 5 A 67/2010-45). 

Žadatel se ve své žádosti domáhá jednak poskytnutí informací, které nejsou na žádném nosiči zaznamenány (body č. 1 až 3, částečně bod č. 4) a bylo by je třeba nově vytvářet, jednak požaduje vysvětlení či odůvodnění určitých postupů povinného subjektu (část bodu č. 4 a bod č. 5). Jak vyplývá z výše uvedeného, účelem zákona o svobodném přístupu k informacím není poskytování takových informací, jejichž prostřednictvím by povinný subjekt vysvětloval či obhajoval své postupy v určitých záležitostech, a vedl tak s žadatelem dialog. Informace požadované v žádosti, jež byla žadatelem podána dne 21. července 2022 v reakci na dosavadní průběh řízení o žádosti předchozí, přitom takový charakter zjevně mají. 

Účelem a významem veřejného subjektivního práva na informace je, že dává občanům možnost vykonávat kontrolní funkce ve vztahu k fungování veřejné moci. Právo na informace však nelze chápat jako neomezené a není na místě uplatňovat je v případech, kdy jsou k dispozici jiné, účinnější kontrolní mechanismy. V tomto ohledu je třeba uvést, že ustanovení § 4 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, stanoví, že orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize. Do její působnosti náleží mimo jiné kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize a dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání. 

III.

Pokud povinný subjekt žádosti o informace zčásti nevyhoví, vydá v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí části žádosti. Vzhledem k výše uvedenému bylo proto rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 

Poučení: 

Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání se podává subjektu, který napadené rozhodnutí vydal, tj. České televizi. O podaném odvolání rozhoduje Úřad pro ochranu osobních údajů. 

V Praze 5. sprna 2022

JUDr. Markéta Havlová

vedoucí právního úseku

PŘÍSAHA – občanské hnutí Roberta Šlachty

Sluneční náměstí 2583/11

158 00 Praha 5

ID DS: ga8mgrc 

K č.j.: LP 2160/2022

Vyřizuje: Mgr. Michael Židův 

Věc: Částečné poskytnutí informací 

České televizi byla dne 30. června 2022 doručena žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podaná právnickou osobou PŘÍSAHA – občanské hnutí Roberta Šlachty, IČ 10742409, se sídlem Sluneční náměstí 2583/11, 158 00 Praha 5 (dále „žadatel“), za niž jedná předseda Mgr. Róbert Šlachta. V žádosti bylo požádáno o poskytnutí těchto informací: 

1. Požádal GŘ pan Petr Dvořák (dále jen „GŘ“) o vysvětlení šéfredaktora pana Wollnera a jeho zástupkyni paní Snopovou, z jakého důvodu nebyla odvysílána reportáž o prodeji městských pozemků v Lysolajích a v okolí stanice metra Palmovka?
2. Odešla z kanceláře GŘ nějaká reakce na email, který vám byl doručen dne 19. 2. 2020 s předmětem „vec nas vsech – reportaz“? Šlo o velmi zásadní sdělení, žádáme o předložení mailové komunikace, která odešla ze sekretariátu GŘ nebo přímo od GR s žádostí o vysvětlení neodvysílání kauzy. V případě, že mailová komunikace odešla, žádáme o její zaslání.
3. Obdržel pan GR písemnou odpověď od podřízeného pana Wollnera na dotazy, které byly v dopise položeny? V případě, že ano, prosíme o jejich zaslání. Pokud odpověď neobdržel GR, obdržel ji někdo jiný? I v tomto případě žádáme o zasláníodpovědí. Chtěli bychom tedy znát odpověď pana Wollnera, proč byla kauza zastavena a neodvysílána.
4. Považujete za střet zájmů a možný důvod k neodvysílání reportáže osobní vazby vašich zaměstnankyň – paní Snopové a paní Witowské na manažery Dopravního podniku Hlavního města Prahy v inkriminovaném období?
5. Může bez vědomí GŘ zastavit a neodvysílat rozpracovanou kauzu vedení redakce Reportéři ČT? Ptáme se v souvislosti s tím, jak se to mohlo stát, když dnes tato odhalení, která měla ČT k dispozici již před dvěma lety, plní titulní stránky všech médií. 

Přípisem ze dne 15. července 2022 a rozhodnutím České televize ze dne 15. července 2022, č.j. LP 2160/2022, byla výše uvedená žádost o informace vyřízena v rozsahu bodů č. 4) a 5); v rozsahu bodů č. 1) až 3) žádosti byla dne 15. července 2022 lhůta pro vyřízení prodloužena v souladu s ustanovením § 14 odst. 7 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. 

Dne 21. července 2022 byla České televizi doručena od téhož žadatele další žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, č.j. LP 2348/2022, v níž bylo požádáno o poskytnutí následujících informací: 

1. Byly střetem zájmů a taky možným důvodem k neodvysílání reportáže osobní vazby vašich zaměstnankyň – paní Snopové a paní Witowské na manažery Dopravního podniku Hlavního města Prahy v inkriminovaném období?
2. Jaký je přesný počet reportáží, které odvysílala ČT o kauzách v Dopravním podniku hl. m. Prahy ve vysílání zpravodajství nebo publicistiky od 1. 1. 2020 do 30.11.2018 a od 1.12.2018 do 1.7.2022?
3. Jak vysoké náklady vynaložila Česká televize při natáčení reportáže Lysolaje v pořadu Reportéři ČT, včetně mzdových nákladů na dvě reportérky? O kolik natáčecích dnů se jednalo a jaké množství hrubého materiálu vzniklo (v hodinách)?
4. Jaké další posudky byly požadovány po redaktorce Dobiášové, kromě posudku, který měla ČT od začátku k dispozici? Proč nestačily posudky, na základě kterých se prodaly městské pozemky v Lysolajích a kolem metra Palmovka?
5. Proč nevznikla reportáž o Lysolajích? (cituji Generálního ředitele: „Reportáž nevznikla“).

S ohledem na to, že obě uvedené žádosti o informace spolu věcně souvisejí, byly spojeny v jednu žádost, vyřizovanou pod č.j. LP 2160/2022, o čemž byl žadatel vyrozuměn přípisem České televize ze dne 25. července 2022. 

Právní úsek České televize, který je dle organizačního řádu příslušný k výkonu agendy práva na informace podle zákona č. 106/1999 Sb., si pro účely vyřízení podaných žádostí o informace vyžádal vyjádření od šéfredaktora reportážní publicistiky Marka Wollnera, vedoucí dramaturgyně zpravodajství Anety Snopové a od sekretariátu generálního ředitele České televize. 

K bodům č. 1) až 3) první žádosti o informace poskytuje Česká televize tyto informace: 

ad 1) Marek Wollner a Aneta Snopová podle svého vyjádření nebyli ze strany generálního ředitele České televize požádáni o vysvětlení, z jakého důvodu nebyla odvysílána reportáž o prodeji městských pozemků v Lysolajích a v okolí stanice metra Palmovka. 

ad 2 a 3) Dle sdělení pracovnic sekretariátu generálního ředitele České televize nebyla dohledána žádná mailové komunikace s žádostí o vysvětlení neodvysílání kauzy. Podle vyjádření Marka Wollnera se v případě e-mailu s předmětem „vec nas vsech – reportaz“ jednalo o anonymní lživé podání, na které nebylo komu odpovídat. 

Ve zbylé části byla žádost o informace odmítnuta, o čemž se vydává samostatné rozhodnutí. 

V Praze dne 5. srpna 2022 

JUDr. Markéta Havlová

vedoucí právního úseku