Můj ping pong s Českou pokračuje

Říkal jsem vám, že to nenechám jenom tak. Kauza neodvysílané reportáže o krádežích v Lysolajích a na Palmovce je příliš důležitá na to, abych se nechal odradit tím, co Česká televize předvádí. 
Tady je moje další odpověď. Čekám, s čím přijdou teď. 

Česká televize
Na Hřebenech II 1132/4
140 70 Praha 4 - Kavčí hory
DS: weeab8c

č.j.: PRIS CEN 131/2022 V Praze dne 18. 8. 2022
K č. j.: LP 2160/2022
Žadatel: PŘÍSAHA – občanské hnutí Roberta Šlachty, IČ 107 42 409, se sídlem Sluneční náměstí

2583/11, 158 00 Praha 13 („Žadatel“)

Věc: Odvolání Žadatele proti rozhodnutí České televize ze dne 5. 8. 2022, č.j. LP 2160/2022

I.

Česká televize, IČ 000 27 383, se sídlem Na Hřebenech II 1132/4, 140 70 Praha 4 - Kavčí hory („Česká televize“), svým rozhodnutím ze dne 5. 8. 2022, č.j. LP 2160/2022, rozhodla v řízení o žádostech o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v aktuálním znění („Zákon o svobodném přístupu k informacím“), podaných Žadatelem dne 30. 6. 2022 („Žádost 1“) a 21. 7. 2022 („Žádost 2“; společně se Žádostí 1 dále jen jako „Žádosti“) tak, že tyto Žádosti částečně odmítla, a to tak, že neposkytla informace požadované v žádosti o informace podané Žadatelem dne 21. 7. 2022 („Rozhodnutí“). 

Žadatel tímto proti Rozhodnutí České televize podává odvolání, které odůvodňuje následovně.

II.

Žadatel považuje Rozhodnutí za nezákonné, neboť dle názoru Žadatele se Česká televize nesprávně vypořádala s Žádostmi a pochybila při posouzení možnosti Žadatelem požadované informace poskytnout. Vedle toho má Žadatel za to, že Rozhodnutí nesplňuje požadavky kladené na rozhodnutí ustanovením § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád („Správní řád“), a to zejména z důvodu, že v Rozhodnutí se uvádí pouze, že došlo k zamítnutí poskytnutí informací požadovaných v Žádosti 2, a to přestože Žadateli nebyly poskytnuty ani všechny informace požadované v Žádosti 1, s čímž se Česká televize v rámci Rozhodnutí žádným způsobem nevypořádala. Tímto nenaplněním požadavků kladených ustanovením § 68 odst. 3 Správního řádu na rozhodnutí došlo dle názoru Žadatele k pochybení České televize, které vede k nepřezkoumatelnosti napadeného Rozhodnutí. 

Pochybení České televize při posuzování možnosti poskytnout požadované informace pak Žadatel spatřuje zejména v důvodu, který Česká televize označila jako důvod nemožnosti poskytnutí požadovaných informací. Žadatel považuje za zcela chybné zejména důvody pro neposkytnutí informací žádaných pod body 2) – 4) v Žádosti 2. Česká televize k tomuto v Rozhodnutí uvádí, že žádost o informace může směřovat pouze k informacím reálně existujícím a zaznamenaným s odvoláním na ustanovení § 2 odst. 3 Zákona o svobodném přístupu k informacím. Zároveň na straně 3 Rozhodnutí Česká televize uvádí, že informace požadované pod body 1) – 4) v Žádosti 2 sice vznikly, avšak nejsou zaznamenané na žádném nosiči, a tudíž není možné je poskytnout, neboť z tohoto důvodu „bylo by je třeba nově vytvářet“. 

Takovéto odůvodnění pro neposkytnutí požadovaných informací se jeví jako zcela absurdní, protože touto argumentací by bylo možné se účelně vyhýbat povinnosti k poskytování informací dle Zákona o svobodném přístupu k informacím. Záznamy o informacích požadovaných pod body 2) – 3) v Žádosti 2 by měla mít dle názoru Žadatele k dispozici, jelikož se jedná o informace, které by instituce jako Česká televize měla uchovávat v rámci svého běžného provozu. Co se týká informace požadované pod bodem 4) v Žádosti 2, má Žadatel za to, že pokud byly po redaktorce Dobiášové požadovány další posudky, měl být takovýto požadavek proveden písemně, případně vznešen v rámci jednání mezi redaktorkou Dobiášovou a jejím příslušným nadřízeným, kdy o takovémto jednání měl být proveden zápis.

Při akceptaci argumentace České televize může v budoucnu nastat situace, kdy sice budou reálně vytvořeny informace, které by za normálních okolností byla Česká televize nebo jakýkoliv jiný subjekt povinný k zveřejnění informací dle Zákona o svobodném přístupu k informacím, avšak z důvodu jejich pokoutného předávání mezi danými osobami a účelného nezaznamenání těchto informací na jakýkoliv nosič, se tyto subjekty své zákonné povinnosti vyhnou. 

Dále považuje Žadatel za vhodné poukázat na skutečnost, že Zákon o svobodném přístupu k informacím v žádném svém ustanovení neuvádí jako důvod pro odmítnutí poskytnutí informace skutečnost, že informace vznikla, pouze z vlastního rozhodnutí povinného subjektu nebyla zaznamenána na nosič. 

Česká televize dále v Rozhodnutí uvádí, že považuje Žádosti za jakousi snahu Žadatele vést s Českou televizí dialog. Toto konstatování považuje Žadatel za zcela účelové a prostředek, kterým chce Česká televize pomoci obhájit své Rozhodnutí. Veškeré požadované informace se týkají veřejného zájmu a směřují k zjištění, zda nedošlo v daném případě k pochybení, ať již úmyslnému nebo nedbalostnímu, České televize a jejich zaměstnanců.

III.

Vzhledem ke shora uvedenému Žadatel navrhuje, aby Úřad pro ochranu osobních údajů napadené Rozhodnutí zrušil a přikázal České televizi požadované informace poskytnout.

Mgr. Róbert Šlachta, v.r.
předseda hnutí