V posledních dnech pozorujeme eskalující vnitropolitické konflikty v Nigeru, kde vypršela lhůta pro obnovení civilní vlády po puči 26.07.2023 a hrozí reálný vojenský zásah západoafrických sil. Zdá se vám, že konflikt je daleko a nás se netýká? Bohužel, tato situace znamená pro západní státy a především pro Evropu, další možné zvýšení migrační vlny a nedostatek uranu, který je důležitý pro jaderné elektrárny a je dodáván především z Nigeru, Ruska a Kazachstánu, přičemž z Ruska se přestal do Evropy dodávat důsledkem invaze na Ukrajinu. Je Evropa připravena a poučili jsme se z posledních migračních vln? Jsme připraveni efektivně chránit vnější hranice schengenského prostoru a zajistit bezpečnost?

Jelikož Niger byl klíčovým spojencem západu v boji proti terorismu, představuje tato nepříznivá politická situace pro Evropu nejen migrační, ale i bezpečnostní riziko. Niger je také klíčový při kontrole migrace ze subsaharské Afriky do Evropy. Nejedná se zdaleka jen o nepokoje v jedné zemi, ale pomoc pučistům v případě vojenského zásahu přislíbily Nigeru už minimálně tři sousední státy a konflikt tak může eskalovat i do dalších zemí. Vzhledem k tomu, že Niger je jedna z nejchudších zemí světa a je závislá na spolupráci se západem znamená tato situace negativní ekonomické důsledky právě pro tyto zemi. Zhoršení životní úrovně i politické situace může vést k masivnímu opouštení země. Pro evropský trh nepředstavuje samotný puč závazná poškození, ale nepříznivá situace je především pro Francii, která byla koloniální mocností právě Nigeru a sousedních státu a jelikož v zemi sílí protifrancouzské tendence, přistoupila Francie již k evakuaci svých občanů z Nigeru.

Právě politická nestabilita může přispět k migračnímu tlaku a to predevším proto, že snižuje důvěru v instituce a zhoršuje životní podmínky. Přísaha dlouhodobě upozorňuje na nutnost předcházet ilegální migraci a zajistit bezpečnost hranic kombinací dlouhodobých strategií a různorodých opatření a jednotně a efektivně čelit dalším migrační vlnám. Především důležité je zaopatřit ochranu vnějších hranic schengenského prostoru a tím zajistit bezpečnost v Evropě, za další je nezbytné podpořit diplomatická úsilí, která by měla předcházet a zamezit konfliktům v Africe. V neposlední řadě je klíčová spolupráce s nejen africkými státy na rozvoji trvalých řešení migračního tlaku v oblasti vzdělávání a vytváření pracovních míst. 

Myslíte, že nás ochrání migrační reforma ve formě povinné solidarity kterou za nás podepsal ministr vnitra Vít Rakušan? Tak to bohužel, takzvaná migrační " reforma" nám nezaručí ani bezpečnost a ani nebojuje proti ilegální migraci.    

Nikola Bartůšek