Kdo může za chybu 60 miliard v rozpočtu a čím jí vláda zalepí?
Stanjura se těšil na 100 miliard z válečné daně! Místo plánovaných 100 ale nakonec dostanou jen 40 miliard a to ještě budou rádi. Důvodem je zpackaná daň z nadměrných zisků (tzv. windfall tax), díky které hrozí Česku dokonce žaloby za dvojí zdanění. Zatímco totiž na evropské půdě vznikla společná dohoda o odvodu z tržeb za prodej energií nad rámec cenových stropů, naše vláda K TOMU vymyslela svojí vlastní windfall tax specialitu. Prosadila jí navíc jako přílepek k zákonu o DPH, což je podobně jako u valorizace penzí velmi nestandartní postup na hranici ústavnosti!
K tomu jí vláda zavedla POZDĚ, až od roku 2023. Firmy mezitím samozřejmě provedly daňovou optimalizaci, zapojili transferové ceny se zahraničními matkami, uměle stlačily zisk a vyvedly peníze do zahraničí. Takže vláda ostrouhá a zaplatí to zase kdo? My, občané na vyšších daních!
Otázkou je, kdo za tím stojí? Je vláda opravdu tak neschopná, nebo jde o cílený záměr lobbistů ODS? Posuďte sami.
Už při projednávání vzniku samotné daně byli k jednání přizváni např. i manažeři ČEZ, EPH a dalších velkých energetických skupin, mezi kterými jsou i významní sponzoři ODS. Zajímavý je také limit (6 miliardový úrokový výnos), který vláda stanovila pro zdanění bank. Na základě něho má být zdaněno jen 6 největších bank., zatímco jejich zbylých cca 30 konkurentů se zdanění vyhne. Jaká náhoda, že mezi 30ti šťastnými je např. i banka JaT, kde mají značné dispozice kmotři ODS a jejich firmy. To je samo o sobě diskriminační a opět zralé na žalobu.
Na základě historických zkušeností (vzpomeňme na neblahou dobu šéfa ČEZ Martina Romana a jeho transakce za éry Mirka Topolánka) si troufám říct, že byl zákon o dani z nadměrných zisků na zakázku vlivných lobbistů záměrně napsán tak, aby poškodil zájmy České republiky v jejich prospěch.
Přísaha přitom od začátku apelovala na vládu, aby zdanila nadměrné zisky už loni, kdy spadly firmám díky obrovské inflaci do klína bez jakéhokoliv přičinění. Tak jako to udělali třeba v Británii.
Ať tak či tak, jde o další naprosté selhání ministra financí Zbyňka Stanjury. Seknout se ve výpočtu o 60 miliard a zpackat tak podstatný zákon je vrchol neschopnosti. Stanjura opět dokázal, že coby elektrotechnik, absolutně nerozumí financím a měl by proto ihned rezignovat!