Co dělá vláda na podporu rodinné politiky a jaké má Přísaha řešení?

Podle ministra Jurečky musíme posunout hranici odchodu do důchodu, protože nám chybí za posledních 30 let zhruba 900 tisíc nenarozených dětí. Máme prý nízkou porodnost a pozdní návrat matek na trh práce.  Co ale vláda dělá proto, aby rodinnou politiku podpořila? Téměř nic!

Místo aby rodinám pomohla a mladé lidi motivovala k zakládání rodin, dělá pravý opak. Nejdřív to byl nápad NERVU se zkrácením doby rodičovského příspěvku, potom odmítli zvýšit jeho výši z 300 na 380 tisíc a zamítli i jeho roční valorizaci o výši inflace. Teď chtějí pro změnu zrušit slevu na nepracujícího partnera! Ta činí 24 840 korun a uplatňuje jí asi 200 tisíc poplatníků, jejichž manžel či manželka mají příjmy nižší než 68 tisíc korun ročně. Typicky jde tedy o případy, kdy jeden z rodiny vydělává a druhý pečuje o dítě.

K tomu máme drahé bydlení, hypotéky a nedostatek předškolních zařízení. Chybí školky, jesle a s prodloužením hranice odchodu do důchodu zmizí i možnost hlídání dětí prarodiči.  Zkrátka samá „pozitiva a sociální jistoty“!

Kde mají tedy mladí lidé brát motivaci zakládat rodiny a přivádět na svět budoucí daňové poplatníky?! Jak se mají maminky dřív vracet na pracovní trh, když nemají hlídání pro své děti? To už vláda neřekne.

Přísaha jednoznačně podporuje rodiny s dětmi. Cestu ale vidíme v pozitivní motivaci k zakládání rodin a k návratu na trh práce. Toho je možné dosáhnout především zvýšením kapacit předškolních zařízení, zajištěním dostatku školek, jeslí, valorizací rodičovského příspěvku a také VĚTŠÍ podporou sdílených, zkrácených nebo částečných úvazků.  

Vláda sice od 1. února 2023 zavedla slevu na sociálním pojištění hrazeném zaměstnavatelem, ve výši 5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, ale to je za nás pořád příliš málo! Odborníci se shodují, že taková výše slevy nabídku tzv. part-time rolí stejně neposílí. Sleva je tak nízká, že pravděpodobně nepokryje ani náklady, které zaměstnavatel kvůli zřízení částečného úvazku má.

Ať už jde o administrativní náklady, zařízení pracovního místa včetně energií, nebo zřízení speciální směny pro částečné úvazky. 

K tomu český pracovní trh s nabídkou zkrácených úvazků v porovnání s jinými státy např. s Německem, Rakouskem či Polskem stále výrazně zaostává. 

Pokud chceme stabilizovat důchodový systém, musíme zároveň podpořit zvyšování porodnosti a vytváření příznivých podmínek pro zapojení matek na trh práce. Jinak se ocitneme v začarovaném kruhu a odchod do důchodu se bude stále jen posouvat!

Karolína Kubisková